Nedostatek vitamínů

Neblahé důsledky nedostatku vitamínů

Vitaminy jsou pro lidský organismus nepostradatelné. Nelze si však myslet, že jejich dostatek zajistíme našemu tělu tím, že budeme bezmyšlenkovitě pojídat různé vitaminové přípravky. Naopak - leckdy si můžeme dost uškodit.

Vitaminové preparáty užívají mnoho let především ženy - pravidelně je bere asi šedesát procent, zatímco mužů pouze čtyřicet. Do všeobecného povědomí se dostaly hlavně díky řadě prací ze Spojených států. Tam se v padesátých letech minulého století objevily publikace, jejichž autoři se domnívali, že prostřednictvím vitaminů půjde léčit všechno. V evropských zemích má obrovskou popularitu především vitamin C, a to díky nositeli Nobelovy ceny doktoru Linusi Paulingovi, který ho užíval obrovské dávky - až 20 gramů denně - a vysvětloval tím svůj vysoký věk.

Co brání vstřebávání
Při cestě vitaminů ke tkáni, k buňce, která je nezbytně potřebuje pro svoji látkovou výměnu, může nastat několik překážek.
První je jejich malé množství ve stravě. Jako příklad můžeme uvést souvislost nedostatku "céčka" s výskytem kurdějí (především při dlouhých plavbách, kdy měli námořníci málo čerstvého ovoce a zeleniny). Závažná byla i absence vitaminu B3, který se ztrácel při vymílání obilí a jehož nedostatek pak způsoboval těžké kožní a nervové poruchy.
Další překážkou je vstřebávání vitaminů ve střevech. To může být zhoršeno záněty a těžkou dysbiózou (nerovnováha střevní bakteriální flóry). Nejsložitější vstřebávání má vitamin B12, neboť k jeho průchodu přes střevní stěnu je zapotřebí takzvaný vnitřní faktor, který se vyskytuje ve slinách a v žaludečních šťávách. Vzhledem k malému prosliňování potravy při současném uspěchaném způsobu života zůstává hlavním faktorem takzvaný žaludeční vnitřní faktor, který však při zánětech žaludku nefunguje. Proto celá řada lidí není schopna vstřebat vitamin B12, a ten se pak aplikuje převážně injekčně.
Třetí překážkou je využití vitaminů jednotlivými buňkami. Přísun vitaminů do buňky je přísně regulován její potřebou a není stále stejný. Také buňka nepůsobí jako houba, která by "nasávala" vitaminy z prostředí tak, jak v ní ubývají. Je to velmi přesně regulovaná činnost a právě tako regulace bývá vlivem toxinů zásadním způsobem narušena.
S nedostatkem vitaminů se u svých klientů setkávám pravidelně, především u lidí ve středním a vyšším věku. Těm pak hrozí i závažné problémy, například šeroslepost, krvácivost, křehkost žilní stěny, špatná funkce nervových buněk s následnými psychickými problémy, potíže s pamětí a soustředěností, ale také se špatně fungujícím periferním nervovým systémem.
Při nedostatku vitaminů přestávají metabolické, enzymatické, hormonální a jiné procesy probíhat v ideální kvalitě, což ale každá tkáň k detoxikaci potřebuje. Ani přesycení organismu různými vitaminovými přípravky nepřináší potřebný efekt, jestliže nezajistíme správné využití této "nabídky" jednotlivými buňkami.

Prospěšné látky z potravy mizí
Obdobně je tomu s minerály a stopovými prvky. Nepochybuji, že v potravě je těchto látek dostatek. V průběhu století se však lidská strava výrazně změnila a hnojení dusičnany a průmyslové zpracování potraviny o tyto důležité složky ochuzují. Také naše chuť je zjemnělá, přítomnost velkého množství těchto látek je v potravě "cítit", a tak například zelenina, má-li být jemná, neutrální chuti, jich musí obsahovat co nejméně.
Velkým problémem je umělé rychlení růstu rostlin. Čím pomaleji plodina roste, čím přirozenější jsou podmínky jejího vývoje, tím vyšší a vyváženější je obsah prvků v ní. Stejně tak to platí o mase - to z biologických chovů je podstatně bohatší o vitaminy i o minerální látky. Jeho chuť je ale výrazná, což některým lidem vadí a dávají přednost biologicky méně hodnotným surovinám. Velmi škodlivým procesem vzhledem k obsahu užitečných látek je vymílání obilnin a další průmyslové zpracování potravy.

Vitaminy pomáhají při detoxikaci
Dobré zásobení vitaminy a minerály považujeme za důležitý krok pro detoxikační schopnost organismu. Při nedostatku těchto látek se objevuje řada problémů se zvýšenou dráždivostí jednotlivých oddílů nervového systému (od centrálního po periferní a vegetativní), objevuje se i zvýšená nervosvalová dráždivost, zhoršená výkonnost centrálního nervového systému, snižující se kvalita vlasů, kůže, nehtů, slábne zrak, zhoršuje se funkce nervového systému i paměť.
Delší a namáhavější cesta k cíli nemusí být jednoduchá, ale ve svém důsledku je daleko smysluplnější a "ziskovější". Nikoli ovšem pro farmaceutické firmy, nýbrž pro člověka samotného.

MUDr. Josef Jonáš

Vitamin B12 podporuje činnost mozku ve stáří
Podle amerických vědců nás vitamin B12 chrání před zmenšováním objemu mozku ve stáří. Vědci provedli více než stovce dobrovolníků v důchodovém věku vyšetření mozku, psychologické a paměťové testy. Zároveň jim vyšetřili krev, aby zjistili hladinu vitaminu B12. Stejná měření opakovali po pěti letech. Ukázalo se, že ve skupině lidí s nízkou hladinou vitaminu B12 se smršťování mozku objevilo šestkrát častěji než u těch, kteří ho měli v těle dostatek. Podle vědců má na stav a kondici mozku ve stáří vliv více faktoru, ale vitamin B12 je významnou prevencí demence, problémů s pamětí apod.

Vitaminy v tabletách vaše srdce neochrání
Vitaminy C a E podávané v tabletách nesnižují riziko kardiovaskulárních onemocnění a ani nejsou prevencí rakoviny, jak se dříve myslelo. Prokázala to americká studie, jíž se účastnilo 14500 lékařů starších 50 let. Vědci sledovali jejich zdravotní stav a byli zklamáni: vitaminy jako prevence sledovaných nemocí nefungovaly. Přitom se už dříve prokázalo, že lidé, kteří jedí stravu bohatou na vitaminy C a E, méně trápí kardiovaskulární a nádorová onemocnění. Zdá se tedy, že nás ovoce a zelenina chrání nejen díky vitaminům, ale i dalším prvkům, které obsahují: minerálním látkám, vláknině a flavonoidům.

Vitamin D odrazí chřipku
Pokud něco spolehlivě zadrží nachlazení a chřipku, je to vitamin D. Tvrdí to aspoň američtí vědci, kteří zkoumali stravovací návyky a zdravotní stav téměř 20 tisíc mužů a žen. Lidé s nedostatkem vitaminu D trpí podle nich záněty dýchacích cest o 40 procent častěji než ti, kteří mají hodnoty "v normálu". Dostatek vitaminu D, jehož zdrojem jsou kromě slunečních paprsků například tuňák, sardinky, rybí játra, celozrnné pečivo nebo žloutek, je důležitý také pro astmatiky. Vitamin D je navíc i prevencí srdečních onemocnění, vysokého krevního tlaku a metabolického syndromu. Jeho chronický nedostatek zvyšuje riziko těchto nemocí o třicet až padesát procent.

(vd)
Zdroj: Časopis Regenerace 4/2010