Volné radikály způsobují nemoci
Vysoce reaktivní molekuly nazývané "volné radikály" spolupůsobí s buněčnými komponenty a vyvolávají abnormální změny struktur. Tyto změny mohou neopravitelně poškodit buňky a - pokud nejsou neutralizovány - škody způsobené volnými radikály mohou vést k vážným zdravotním problémům.
Zdaleka největším zdrojem volných radikálů je kyslík. Přestože je kyslík nezbytný pro život, jeho nestabilní molekulární formy představují pro naše zdraví závažné riziko. Během procesu, kdy jej buňky využívají pro tvorbu energie, se kyslík může transformovat ve volné radikály jako je hydroxyl a superoxidační ionty. Tyto molekuly jsou destruktivní do té míry, že je imunitní systém používá pro zničení mikrobů napadajících organismus.
Kromě toho, že volné radikály si vytváří samo naše tělo, další zásadní zdroje zahrnují znečištění životního prostředí, UV záření a stravu. Je zcela zřejmé, že existují zdroje volných radikálů v životním prostředí, jako ozon, sluneční záření a jiné formy záření, smog, prach a atmosférické nečistoty. Optimální příjem antioxidantů představuje preventivní opatření proti těmto zdravotním rizikům.
Jak nám volné radikály škodí
Molekula volného radikálu obsahuje nepárový elektron, velmi nestabilní uspořádání, a rychle se pokouší o stabilizaci tím, že si přitáhne elektron z molekuly sousedící. Volné radikály si přitahují elektrony jak z uhlovodíku, proteinů a tuků, tak i z kyselin nukleových v DNA, což vede k řetězové reakci ve strukturálním poškození buněk. Poškození volnými radikály hraje klíčovou úlohu v nástupu a dalším postupu rakoviny, srdečních chorob, poškození kůže, revmatické artritidy, sklerózy multiplex, Parkinsonovy choroby, Alzheimerovy choroby, předčasného stárnutí a jiných zdravotních potíží.
Z nemocí a stavů, které jsou spolupůsobeny volnými radikály, uvedu alespoň některé: přispívají významně ke vzniku a průběhu diabetu, podporují stárnutí, vznik očních chorob např. šedého zákalu, vznik zánětů, nádorů, řady plicních chorob, kožních chorob, neurodegenerativních chorob (např. Parkinsonova a Alzheimerova choroba), poruch imunity, podporují virové infekce, mají význam u některých intoxikací, podílí se např. na revmatickém zánětu kloubů, spolupůsobí u eklampsie, působí mužskou neplodnost, vznikají v reperfuzní fázi po ischemii, což má význam např. u transplantací nebo infarktu myokardu, volné radikály vznikají po intenzivní námaze např. u sportovců atd.
Alespoň u 2 velmi frekventních onemocnění se pozastavíme: ateroskleróza, kde volné radikály oxidují LDL-cholesterol. Takto pozměněná molekula není rozpoznána receptory na buňkách a tato pro organismus cizorodá látka je odstraňována zvláštními receptory makrofágů. Přitom se kromě cholesterolu do těchto buněk dostává i kalcium, jsou aktivovány proteázy, to vše s volnými radikály makrofágů vytváří pěnovou buňku - základ aterosklerotických změn. Karcinom vzniká rovněž účinkem volných radikálů. Každá buňka člověka je za den napadena asi 10 000 volnými radikály. Pokud není antioxidační ochrana a reparační pochody dostatečně účinné vznikají postupně karcinomem iniciovaná buňky, preneoplastická buňka, neoplastická buňka a nakonec klinický nádor. Protože i v terapii používáme volné radikály k zničení nádorových buněk, jsou antioxidanty velmi vhodné u prevence onemocnění (selen), i v počátečních fázích nemoci, ale u progrese a invazivity nádoru mohou antioxidanty naopak chránit kancerogenní buňky před terapií.
Jak je z přehledu nemocí, na kterých se podílí volné radikály, patrno, je mnohem častěji v organismu nedostatek antioxidantů a jejich příjem je velmi důležitý.
Ječmenná tráva odzbrojuje volné radikály
Výzkumy ukázaly, že lidé, kteří denně konzumují 5 - 9 porcí čerstvého ovoce a zeleniny, mají vyšší hodnoty antioxidantů v krvi a menší pravděpodobnost výskytu degenerativních chorob, jako jsou srdeční onemocnění a rakovina.
Jednou z nejdůležitějších skupin těchto potravin bohatých na antioxidanty je šťáva z mladého ječmene. Ječmenná tráva je samozřejmě zelená, protože obsahuje chlorofyl a také nejvyšší koncentraci a různorodost antioxidantů za všech potravních typů. Obrovské množství a různorodost antioxidantů v mladém ječmeni nám nabízí širokou ochranu před volnými radikály a také mnoho dalších fytonutientů, které jsou zapotřebí při opravě škod napáchaných volnými radikály. Zelený ječmen navíc pomáhá detoxifikovat naše tkáně tím, že je obrní proti volným radikálům. Podporuje mimo jiné i trávení, zvýšenou absorpci esenciálních živin a antioxidantů do oběhového systému, který je pak doručí až k našim tkáním.
Rostliny, které rostou na místech s dlouhým slunečním osvitem a v nízké nadmořské výšce s vysokým tlakem kyslíku, jsou více atakovány volnými radikály, a proto produkují více antioxidantů na svou obranu.
Význam antioxidantů pro zdraví
K ochraně těla před nemocemi nám slouží dva komplexní systémy, které se vzájemně doplňují a úzce spolupracují - imunitní a antioxidační systém.
Imunitní systém brání tělo proti choroboplodným organismům, jako jsou viry, bakterie, kvasinky a plísně, současně likviduje biologický odpad a řeší narušení tkání v důsledku úrazů.
Antioxidační systém zase likviduje volné radikály, vysoce destruktivní chemikálie, které v těle vznikají přirozenou cestou jako produkt látkové přeměny a které tělo navíc produkuje v důsledku extrémních zátěží nebo v důsledku působení jedů, které se do těla dostávají z vnějšího prostředí.
Imunitní systém tedy představuje obranu spíše proti akutnímu nebezpečí pro naše zdraví, zatímco antioxidační systém nás chrání před vznikem a rozvojem chronických onemocnění srdce a cév, mozku, jater, metabolismu a mnoha dalších chorob včetně zhoubných nádorů.
Z ryze praktického hlediska je však mezi oběma systémy jeden významný rozdíl. Nedostatek imunitních látek lze užíváním doplňků stravy případně léků nahradit jen do určité míry a ne vždy úspěšně, nedostatek přirozených antioxidantů však lze nahradit s pomocí stravy i doplňků stravy téměř na sto procent a s velkou měrou úspěchu.
Obranný systém antioxidantů
Antioxidanty chrání naše buňky před poškozením volnými radikály tím, že jim dají jeden elektron a tak je transformují ve stabilní molekulu. Antioxidanty jsou nejúčinnější, když je jich mnoho druhů a pracují ve vzájemném souladu. Kombinace různých antioxidantů v mladém ječmeni vytváří synergistický efekt, přičemž účinek každého z nich je větší, než kdyby pracovali osamoceně.
Synergismus nastává, protože:
- antioxidanty regenerují další oxidanty
- každý oxidant působí nejúčinněji ve specifické části tkáně
- jednotlivé antioxidanty mají vliv pouze na určité druhy volných radikálů
Nejlepší celkové ochrany před volnými radikály lze docílit jak velkým množstvím, tak i širokou škálou různých druhů antioxidantů.
Mladý ječmen Dr. Hagiwary
Prášek ze zeleného ječmene obsahuje úplnou pokladnici antioxidantů, včetně beta-karotenu, riboflavinu, vitamínů C a E, chlorofylu, katalázy, superoxidační dismutázy (SOD), 2"-O-glykosylisovitexinu (GIV) a selenu.
Antioxidační terapie
Nejlépe se vstřebávají přirozené antioxidanty z ekologických přírodních látek. Na tuto formu je organizmus dlouhým vývojem zvyklý a přirozené produkty obsahují ty nejúčinnější formy antioxidantů.
U některých antioxidantů je užitečné podávat je ve formě, která se vstřebává postupně a tak se vytváří jejich plynulá zvýšená hladina bez zbytečného velkého kolísání. Oxidační stres vyvolává kompenzační reakci - vyplavení zásob antioxidantů z depot jako jater, tukové tkáně apod. Proto u těžce nemocných pozorujeme paradoxně vyšší antioxidační kapacitu v krvi než u zdravých lidí. Dlouhodobé vyčerpávání zásob antioxidantů však posléze vede ke zhroucení antioxidační schopnosti a k smrti. Stárnutím klesá zásoba antioxidantů u člověka a ten snáze onemocní různými nemocemi z volných radikálů.
Tak u mladého jedince je vhodná suplementace antioxidanty v určitých případech a stavech (vrcholný sportovní výkon, těžký úraz, vážná nemoc), u starších lidí pak by antioxidační podpora organismu měla být pravidlem, které prodlouží a zkvalitní život.